Historické romány

Pravdivý životný príbeh. Príbeh Cyrila a Metoda, ktorí prieniesli svetlo Slovanom. Komiksové spracovanie.

Mons. František Rábek je slovenský rímskokatolícky biskup a vojenský ordinár.V historickom románe Tajomstvo zoborského kláštora sa Rábek pokúsil pridaním vlastnej fantázie zrekonštruovať udalosti z čias Veľkej Moravy. Predstavuje nám známe historické osobnosti - Svätopluka, Gorazda, Cyrila, Metoda, Koceľa aj Rastislava. Vykresľuje ich silné i slabé stránky. S osudom a poslaním svätého Cyrila a Metod sa čitateľ oboznamuje prostredníctvom rozprávania hlavných postáv, sv. Gorazda a kráľa Svätopluka, ktorý sa na starobu uchýlil do benediktínskeho kláštora na Zobore.Román sa snaží zachytiť istú etapu dejín, no cieľom je zároveň priniesť aj silný odkaz súčasnému čitateľovi.Kniha má 20 kapitol a obsahuje pekné farebné ilustrácie.

Jindra Jarošová o natáčení Svatých kacířů: „Musím říci, že psaní knih je velmi, velmi osamělá práce. Potvrdila jsem si to i při psaní "Svatých kacířů". Nicméně když jsem dostala za úkol připravit pak z této knížky dramatizovanou četbu na pokračování, bylo rázem po samotě. To už byl rozhlas a rozhlas je práce po všech stránkách týmová. Na účinkujících jsme se tehdy s režisérem Jardou Kodešem shodli okamžitě. Ukázalo se, že oba myslíme na stejné interprety, a když vzápětí pánové Boris Rösner a Jiří Štěpnička přijali, byla jsem přesvědčena, že je po problémech. Nebylo. Režisér si totiž usmyslel, že tam budu účinkovat i já, coby autorka. Snažila jsem se mu rozumně vysvětlit, že na mikrofon jsem sice jako redaktorka zvyklá, ale sdílet ho se dvěma předními herci Národního divadla, je poněkud jiná káva. Jenže Jarda Kodeš odmítl diskutovat.První natáčecí den se ukázalo, že oba herci propadli Starému Egyptu stejně jako já a moje tréma byla rázem ta tam. K debatám o Starém Egyptě jsme se ostatně o přestávkách vraceli často a musím říci, že i když to natáčení nebyla zrovna procházka růžovým sadem, je to přece jen 36 dílů po 30 minutách tedy 18 hodin nahrávek čistého času, nezažili jsme na place jedinou vteřinu napětí nebo nervozity. Byly to týdny naprosté pohody a také legrace. Nikdy nepřestanu litovat, že jsme nenatočili i některé to extempore, kdy se pánové Rösner nebo Štěpnička přeřekli a pak to své přeřeknutí peprně komentovali a rozvíjeli tak, že se např. od byzantského císaře Konstantina Kopronyma dostali až ke koprové omáčce. Byli skvělí, byli milí a můžete mi věřit, že na toto natáčení budu vždycky vděčně vzpomínat.“

Legendy z čias cyrilo-metodských. Hora Šíp bola odjakživa považovaná za neobyčajný vrch. Ojedinelý, magický vrch, ktorý vo svojich útrobách spája tri slovenské regióny: Oravu, Turiec a Liptov. Kedysi tu v miestach, kde sa Orava vlieva do Váhu, stál veľký drevený kríž s pustovňou. Zanechali ho tu po sebe prví benediktínski misionári ešte v časoch, keď bolo nevyhnutné preraziť cez divoký, nepriechodný kraj najprv cesty, aby mohli zaniesť Slovo Božie aj do tých najzápadnejších kútov Pribinovho kniežatstva.

Nové vydání k 1150. výročí Cyrila a Metoděje. Ústředními postavami románu na pomezí literatury faktu a beletrie jsou soluňští bratři Konstantin a Metoděj. Příběh jejich velkomoravské mise je zde podáván jako součást historicky věrného obrazu doby. Ve velkolepé fresce poznává čtenář osudy Velké Moravy jako průsečíku zájmů byzantské a arabské říše, formujících se západoevropských států a dalších mocenských vlivů. Kniha je historickým komentářem k jedné z kapitol šíření křesťanství.V roce 2001 byla Jindře Jarošové za tento román udělena Cena Miroslava Ivanova za literaturu faktu.